Elektřina zlevnila, to je pravda. Účet za ni ale nezmizel — jen se schoval do daní.

Domácnostem elektřina skutečně zlevnila — to nikdo nezpochybňuje a je to na faktuře znát. Když vláda v prosinci rozhodla, odhadoval analytik Jiří Gavor úsporu na „cca 600 korun za MWh včetně DPH, což představuje zhruba deset procent celkové ceny“. Ministr průmyslu Karel Havlíček k tomu řekl, proč do toho vláda šla: „Dopadá to na domácnosti a fatálně i na firmy, které jsou tak méně konkurenceschopné.“

Jen je fér vidět celou účtenku. Z faktur nezmizelo 41 miliard, ale zhruba 17,1 miliardy. Celá podpora obnovitelných zdrojů vyjde letos na víc než 41 miliard, jenže větší část z ní platil stát už předtím: podle původních cenových výměrů měl stát letos dát 24,6 miliardy a odběratelé zbylých 17,1 (rozdělení pochází z rozhodnutí předchozí vlády, jak uvádí ČT24). Vláda převzala i těch 17,1 — a rozpočet, ze kterého se to platí, sněmovna schválila „s deficitem 310 mld. Kč“ — stát je tedy nemá z čeho zaplatit jinak než z daní nebo z půjčky.

Že stát platí většinu, přitom není novinka. Podle tabulky, kterou zpravodajství přebralo od regulačního úřadu, hradil stát většinu nákladů na podporu v každém roce od 2017 do 2023 — a v roce 2023 dokonce všechno, celých 25,4 miliardy, zatímco odběratelé neplatili nic. Poslední rok v té tabulce je ale výjimka opačným směrem: v roce 2024 dal stát 14,9 miliardy z 37,3, tedy necelé dvě pětiny. Peníze se mezi dvěma kapsami téhož poplatníka přesouvají sem a tam už roky.

A teď pozor na procenta. Když vláda rozhodla, psalo se, že velkým odběratelům klesne cena „na vysokém napětí zhruba o pětinu a na velmi vysokém napětí až o třicet procent“; výsledná čísla jsou ještě o něco vyšší. Sedí — jen neměří to, co si čtenář nejspíš domyslí. Regulační úřad v nich porovnává celou regulovanou složku ceny, tedy příspěvek na POZE i distribuci, přenos a další položky dohromady:

Těch 34,2 % je velké číslo hlavně proto, že se počítá z malého základu — velký odběratel platil za megawatthodinu 833 korun, domácnost 2 772.

A ještě jedno srovnání. Poplatek za POZE z faktur zmizel celý — cenové rozhodnutí stanovilo „nulové příspěvky na POZE ze strany všech odběratelů“ a u domácností „dosahoval výše 495 Kč/MWh (bez DPH)“. Celá regulovaná složka jim ale klesla průměrně jen o 420 Kč/MWh, tedy o méně, než sám zrušený poplatek dělal. Není to tím, že by se zrušení neprojevilo: ostatní položky regulované ceny — distribuce, přenos, systémové služby — mezitím zdražily a část úlevy tím vyrovnaly. (Obě čísla navíc nesedí na stejnou skupinu: 495 korun je sazba pro domácnosti, 420 je průměr celé hladiny nízkého napětí včetně podnikatelů.)

Kolik z toho připadá na koho, dál nedopočítáváme: sazbu příspěvku na POZE pro vysoké a velmi vysoké napětí v našich podkladech nemáme. A pozor ještě na jedno: oněch 17,1 miliardy je bez DPH — domácnost platila poplatek i s daní, takže na její faktuře je úleva o pětinu vyšší.

Ke slibům. Volební program ANO zrušení poplatku za POZE neslibuje — mluví obecněji o tom, že „lidé a firmy nebudou platit náklady na distribuci, přenos a obnovitelné zdroje v takové míře jako doposud“. Úplné převzetí státem je až v programovém prohlášení vlády. Rozhodnutí padlo dřív než ten dokument, ale nebylo to nic narychlo: podle předsedy regulačního úřadu Jana Šefránka byl „Záměr přenést financování POZE na stát … vládou avizován ještě před jejím nástupem do funkce, proto jsme byli na tuto změnu připraveni“ a vláda to stihla „hned na svém prvním řádném zasedání“. V tomhle bodě tedy vláda udělala víc, než ANO slibovalo voličům — a udělala to rychle.

Vláda nic netají — program otevřeně píše, že platby „převezme stát“. Říkáme jen nahlas, co to znamená: když vám někdo zlevní nákup tak, že ho zaplatí z vaší společné peněženky, není to sleva — je to přesun položky na jiný řádek účtenky. Nevěřte nám na slovo: vezměte si vyúčtování, řádek POZE tam letos nenajdete. Zmizelo z něj 17,1 miliardy za nás za všechny. Spočítejte si, kolik z toho připadá na vás — a kdo to zaplatí příště.