„Zamezíme přijetí „chat control“ a dalších evropských šmírovacích aktivit,“ slíbilo ANO. Jeho vláda pak v Radě EU podpořila prodloužení jeho dobrovolné verze.

„Chat control“ je jedno z hesel, kterými ANO ve volebním programu slibovalo ochranu před Bruselem: v kapitole o svobodě slova, hned vedle slibu odmítnout evropský zákon o digitálních službách (DSA), stojí věta „zamezíme přijetí „chat control“ a dalších evropských šmírovacích aktivit“. Bez hvězdičky, bez rozlišení verzí — prostě zamezíme.

Do programového prohlášení, které vláda Andreje Babiše schválila 5. ledna 2026, se ten slib ale vůbec nedostal. Slovo „chat control“ ani „šmírov*“ v celém dokumentu nenajdete ani jednou — ověřili jsme to dvěma nezávislými hledáními a kontrolním termínem „soukrom*“ (ten se v textu objevuje šestkrát, takže hledání funguje, jen na tohle téma prostě narazíte na prázdno). Programové prohlášení je ovšem shrnující dokument — že nepřevzalo jedno kampaňové heslo, ještě samo o sobě neznamená, že ho vláda odvolala.

Co se pak stalo. Chat Control 1 je dočasná, dobrovolná výjimka z evropské směrnice o soukromí v elektronických komunikacích (ePrivacy) — umožňuje poskytovatelům komunikačních služeb dobrovolně skenovat obsah kvůli dětské pornografii a nahlašovat ho. Platila od roku 2021, letos v dubnu ale vypršela a vznikla právní mezera. 23. července 2026 Rada EU schválila pozměněný text, který výjimku obnovuje — tentokrát s výslovným vyloučením služeb s koncovým šifrováním jako Signal nebo WhatsApp (to prosadil Evropský parlament) — a to až do dubna 2028. Podle oficiálního dokumentu Rady EU, který cituje Echo24, hlasovalo pro schválení 25 členských delegací včetně Česka; proti bylo jen Maďarsko, Belgie se zdržela hlasování. Šlo o kvalifikovanou většinu, ne o jednomyslné rozhodnutí ani o právo veta — i kdyby Česko hlasovalo proti, návrh by to nezastavilo (přesně to se stalo Maďarsku).

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) to pro Echo24 sám potvrdil a vysvětlil: „ČR podpořila pouze obnovení dočasné výjimky, která v EU platila již od roku 2021 a která funguje na dobrovolném principu. Cílem bylo zabránit situaci, kdy po skončení platnosti původního nařízení letos v dubnu přestaly existovat jednotné podmínky pro dobrovolnou detekci obsahu souvisejícího s pohlavním zneužíváním dětí. […]“ (Metnar dodal, že Evropský parlament z nové výjimky navíc vyloučil služby s koncovým šifrováním jako Signal nebo WhatsApp.) Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že vláda k trvalému řešení (tzv. Chat Control 2) zatím žádné stanovisko nezaujala a bude o něm teprve jednat na koaliční radě — a k hlasování o Chat Control 1 dodal: „Ten problém bude Chat Control 2, pokud by byl tak, jak je navržen. Teď se řešilo pouze krátkodobé prodloužení té výjimky a o nic jiného se v tuto chvíli nehrálo.“ Už devět dní před hlasováním, 14. července, řekl na stejné téma Echu podobně: slib ANO se podle něj váže spíš k budoucímu trvalému řešení než k prodloužení dočasné výjimky.

Rozpor napříč vlastní stranou. Zatímco vláda ANO v Radě EU hlasovala pro, europoslanci hnutí ANO o dva týdny dřív v Evropském parlamentu hlasovali věcně proti schválení téže úpravy. Neprošlo to ale díky nim — prošlo to díky procesní kličce, kterou umožnila i řada českých europoslanců napříč stranami: díky ní k odmítnutí návrhu nestačila ani nadpoloviční většina přítomných poslanců. Poslanec SPD Libor Vondráček to Echu komentoval slovy, že je „dobré, že se europoslanci za ANO vyjádřili nakonec proti návrhu“ — tentýž Vondráček ale přiznal, že čeští europoslanci procesní kličku sami umožnili.

Komu to prospělo? Tohle není příběh o penězích — cui bono stopa tu nikam nevede a netvrdíme jinak. Vláda se hlasováním pro vyhnula roli osamoceného kritika u opatření prodávaného jako ochrana dětí — ne právní mezeře, ta by kvalifikovanou většinou vznikla nebo nevznikla bez ohledu na český hlas. ANO si přitom v kampani nechalo slib, který zní ostře a nikoho nestál hlas — do chvíle, než někdo porovná, co program řekl, s tím, co u stolu v Bruselu udělali jeho vlastní ministři, a co jeho vlastní europoslanci v Bruselu odhlasovali.

Férově dodáváme čtyři věci. Zaprvé, rozdíl mezi Chat Control 1 a Chat Control 2 je věcný, ne rétorický: „jednička“ je dobrovolný, dočasný nástroj vylučující šifrovanou komunikaci, „dvojka“ je teprve navrhovaná trvalá regulace, o které kritici říkají, že by mohla zasáhnout i šifrované služby — a přesně tu vláda podle svých slov zatím nepodpořila. Havlíček navíc tuhle interpretaci zastával veřejně už devět dní před hlasováním, ne až jako výmluvu po něm. Zadruhé, samotný slib ANO nikdy nerozlišoval, jestli míří na verzi 1, verzi 2, nebo obojí — a program ANO o čtyři věty výš navíc sám připouští, že omezení svobody projevu je legitimní právě „u trestných činů, jako je dětská pornografie“ — tedy přesně u účelu, ke kterému Chat Control 1 slouží. To je věta, kterou si politici můžou vykládat, jak se jim zrovna hodí, ale platí to na obě strany: stejně tak ji mohl volič přečíst jako slib nepustit ani jednu verzi. Zatřetí, vláda čelila reálné volbě mezi dvěma nepříjemnými možnostmi — hlasovat pro prodloužení dobrovolného nástroje, nebo nechat vzniknout právní mezeru v ochraně dětí před online zneužíváním — a Metnarovo vysvětlení této volby je věcné, ne vytáčka. Začtvrté, europoslanci ANO, kteří v Bruselu hlasovali proti, jsou ta část hnutí, která se ke slibu z programu zachovala důsledně — rozpor je uvnitř ANO, ne jen mezi ANO a vládou.

Ověř si to sám

Volební program ANO je pořád ke stažení na anobudelip.cz — hledejte v kapitole „Spravedlnost“ (str. 27) heslo „chat control“. V programovém prohlášení vlády na vlada.gov.cz zkuste totéž hledání (Ctrl+F) — nenajdete nic, ani „šmírov“. Samotný dokument Rady EU z 23. 7. 2026 je na consilium.europa.eu bohužel za technickou clonou, která brání i nám ho odkázat přímo — jeho obsah (rozpad hlasů, znění rozhodnutí) ale doslovně cituje Echo24 (odkazy v účtenkách výše).